sobota 16. srpna 2014

G. Faye o homofilii



Homofilie je systematická glorifikace homosexuality, přičemž je považována nejen za normální, ale i za chování hodné obdivu a ochrany.

Poté, co dlouho požadovala status akceptované úchylky, přešla dnes homosexuální lobby k ujišťování o jakési nadřazenosti, nejen obrazně tím dává na srozuměnou, že heterosexuálové jsou nějakým způsobem podřadní, méněcenní, invalidní. Po rovnosti práv tedy přichází poţadavek na práva zvláštní, ba dokonce výsadní. Mluví se už o stíhání „homofobie“ (kritiky homosexuality), která má být jako rasismus nebo antisemitismus trestná. Jinými slovy: homomafie již nechce jen pokojně existovat, nýbrž také vládnout.

Homofilie představuje jeden z nejnápadnějších symptomů rozkladu a ztráty smyslu celé společnosti. Národ, v němž je na homosexualitu pohlíženo jako na jedno ze sedmi svobodných umění, se proviňuje proti zákonům biologie a etolo-gie, proti onomu „přírodnímu zákonu“, o kterém hovořil Robert Ardrey. Ohrožuje vlastní reprodukci, vlastní přežití.

Ospravedlňování a šíření homosexuality dnes však nepřichází náhodou: je úzce spřízněno s životu nepřátelskou gnózí zednářských lóží a směřuje, přesně jako glorifikace míšení, xenofilie, animozita k porodnosti nebo bezuzdný feminismus, ke zničení životní síly, germu Evropanů, jako předehře jejich plánovaného vyhlazení.

čtvrtek 24. července 2014


Propalestinští aktivisté přerušili přípravné utkání


Malé rakouské městečko Bischofshofen bylo svědky přerušení přípravného zápasu mezi izraelskou Maccabi Haifou a francouzským Lille OSC. Okolo 85 minuty na trávník vtrhla zhruba desítka mladíků ověnčená palestinskými vlajkami. 

Mezi propalestinskými aktivisty a židovskými hráči proběhla ostřejší slovní výměna, která se neobešla bez menší strkanice. Zápas byl po tomto incidentu přerušen a hráči izraelského týmu byli následně v doprovodu ochranky dovedeni do šaten.

Mezitím si izraelská vojenská operace, přezdívaná "ochranné ostří" vyžádala více jak 700 mrtvých Palestinců (Na straně Izraele dosahuje počet mrtvých 34 lidí (z toho 32 vojáků)). Z nichž je značná část obětmi civilními. Je zajímavé sledovat mlčení takřka celého světa, který donekonečna zavírá oči nad hrůznými teroristickými činy páchanými izraelskou vládou.

úterý 22. července 2014

Věda a technika v myšlení H. S. Chamberlaina



Současná vědecko-technická evropská civilizace klade svým tvůrcům otázku po svém smyslu. Vědecko-technická revoluce totiž změnila k nepoznání formu světa Evropanů a v dějinách ji po právu náleží jejím významem místo vedle neolitické revoluce. Technika zmobilizovala a propojila svět, ve kterém již není „bílého místa“ – byla to revoluce, ze které povstal „světověk“ se svou tržní společností praktického rozumu.

čtvrtek 29. května 2014

Ferdinand Tönnies: pospolitost a společnost


Ferdinand Tönnies (1855 – 1936), profesor na universitě v Kielu uveřejnil již r. 1887 svou knihu Gemeinschaft und Gesellschaft, kde vyslovil pojetí sociologie, které bylo v podstatě podobné tomu, které později formuloval Simmel. V tomto cenném díle nepodává  Tönnies jen náris „čisté“ a „formální“ sociologie, nýbrž předvedl základní ráz této sociologie tím, že provedl skutečnou analysu základních forem sociálních vztahů. Podle  Tönniese jsou dvě základní formy společnosti, čili sociálních vztahů: „pospolitost“ (Gemeinschaft) a „společnost“ (Gesellschaft).

středa 21. května 2014

Un samouraï d'Occident

Dominique Vener - Présent

 

Je to přesně rok kdy naše srdce zasáhla rána o dobrovolné smrti Dominiqua Vennera. Po roce od této smutné události jistě můžeme konstatovat, že jeho smrt nebyla rozhodně zbytečná! Byl to akt vrcholného vzdoru, který rozdmýchal oheň pochodní v srdcích mladých Evropanů. Evropa se postupně probouzí!

Dominique Venner (16. dubna 1935 – 21. května 2013) byl více než přes padesát let politickým aktivistou, spisovatelem a historikem bojujícím proti devastaci evropské identity. Byl také jedním z těch, kteří spoluzakládali evropskou školu nové kultury - GRECE. Za své postoje se nebál nikdy obětovat – jako výsadkář neváhal se zbraní v ruce hájit životy francouzských osadníků v Alžírské válce, stejně jako později poznal několik francouzských cel za své názory a činy.  

Solární nesmrtelnosti se dosahuje odvahou a poctivostí, ne slabostí a zkorumpovaností. Dominique Venner nesestoupil do temnot zapomnění, ale navždy dosáhl své nesmrtelnosti v nás, protože my jsme Evropa! Naše srdce bije stejně v Paříži jako v Praze. Naše srdce bije na palubě krásných lodí na všech mořích a všech oceánech. Naše srdce bije na vrcholcích nejvyšších hor stejně jako na palubách vesmírných lodí. Všude tam je Dominique Venner s námi.

„Existovat znamená stavět se na odpor vůči všemu, co vás ohrožuje. Být rebelem neznamená nashromáždit celou knihovnu subverzivní literatury, snít o fantastických konspiracích nebo utéci před civilizací někam do kopců. Je nutné, abyste ze svého svědomí učinili svůj vlastní zákon. Abyste vše důležité našli sami v sobě a nikdy se ,nevyléčili‘ ze svého mladického elánu. Raději všechny ostatní postavit ke zdi, nežli zůstat lhostejným. Klidně vybrakovat všechny potřebné myšlenky a proměnit je ve vlastní zákon bez ohledu na to, jak vypadáme před okolím.“

Dominique Venner

pondělí 19. května 2014

Zlatý úsvit: Regionální volby v Řecku


Bez jediné větší zmínky medií proběhly minulý víkend v Řecku regionální volby. Zlatý úsvit zde zaznamenal více jak 200% nárůst hlasů oproti minulým volbám. Za největší úspěch lze bezesporu považovat 16% podíl ze všech hlasů v Aténách, které získal mluvčí strany Ilias Kasidiaris, který je vystudovaným právníkem. Ilias Kasidiaris se v Aténách umístil na velmi zajímavém 4. místě v boji o místní primátorský úřad, přestože mu ovlivněné předvolební průzkumy přisuzovaly zisk pouhých 4-8%.  

„Řekové rozpoznali, že jsem se stali jejich hlasem, hlasem pravdy ve zkorumpovaném parlamentu.“ - Ilias Kasidiaris

Nutno poznamenat, že se nejedná o ojedinělý úspěch kandidáta Zlatého úsvitu v jediném z regionů. Jako důkaz lze předložit 11% podíl hlasů pro Iliase Panayiotarose, který kandidoval v regionů Attica. Celkově získal Zlatý úsvit v těchto volbách v průměru okolo 10% hlasů – což lze považovat za poměrně velký úspěch. Je třeba vzít v potaz, že Zlatý úsvit je jedinou parlamentní stranou, která je dočasně odstřižena od financí a její vedení je stále ne-zákoně vězněno. A to včetně předsedy Nikolaose Michaloliakose.



Úspěch je o to silnější, že celé volby provázela řada incidentů, které v některých případech zaváněly falšováním výsledkům. Například na Krétě se v jedné volební místnosti místní komise rozhodla znemožnit volit Zlatý úsvit pro jeho údajnou nelegálnost. Jako opravdoví milovníci a ochránci svobody se ukázali místní antifašisté, kteří se v některých Aténských čtvrtích, rozhodli zabránit voličům Zlatého úsvitu odevzdat svůj hlas. Všechny incidenty byly však příznivci Zlatého úsvitu zdokumentovány. Již bylo podáno několik oficiálních stížností. 

Další velkou výzvou pro řecké nacionalisty jsou bezesporu volby do evropského parlamentu, které se konají tento víkend. 

Ať žije řecký lid – ať žije Zlatý úsvit

středa 7. května 2014

O nebezpečí „přecizení“


V dnešní západní Evropě panuje velká nejistota v odpovědi na otázku, zda by státy měly nechat hranice otevřené pro přistěhovalce hledající práci a pro azylanty ze třetího světa, nebo zda by se přistěhovalectví mělo pokud možno zamezit, a ty co tu již jsou, vracet tam, odkud přišli. Je vznášena námitka možného „přecizení“, která je ovšem rázem smetena ze stolu s důrazným varováním a s poukazem na rasovou politiku třetí říše – jako by šlo o to samé a jako by už ani nebylo možné brát ohled na vlastní zájmy.

úterý 29. dubna 2014

H. S. Chamberlain o Slovanech



(převzato z H. S. Chamberlain – Základy devatenáctého století – kniha první, Praha 1910, str. 448 – 453)

O pravých Slovanech možno podati jen méně zpráv, ježto jsme na rozpacích, kde je hledati, a víme jistě jenom, že se tu stalo přesunutí pojmu, čehož následkem to, co se má za zvlášť karakteristicky „slovanské“ - na př. nadělaná postava, kulaté hlavy, vyvstávající lícní kosti, tmavý vlas – zajisté nebyly znaky Slovana, když vstupoval do evropských dějin. Ostatně ještě dnes plavovlasý typ převládá na severu a východě Ruska a i Polák rozeznává se od Jihoslovana barvou kůže (Virchow). V Bosně nápadna jest neobyčejná velikost mužů a častý plavý vlas; tak zvaný slovanský, do mongolského zabíhající typ nenatrefil jsem na své cestě napříč touto zemí ani jedinkrát; totéž platí o Černohorci. Přes všeobecně rozšířený předsudek jest ještě dnes dost znaků, že Germán, když vstupoval do dějin světových, měl kromě staršího bratra na západě také ještě mladšího, sobě ne-nepodobného, na východě. Velmi nesnadným stává se rozuzlení toho, co původně bylo slovanským, protože tato větev germánské rodiny velmi záhy byla téměř všecka ztrávena jinými kmeny, mnohem dříve, důkladněji a také tajemněji, nežli Keltové; to však nám nesmí překážet poznati a uznati příbuzenské rysy a vyloučiti je z oné cizí massy.

neděle 20. dubna 2014

Guillaume Faye: O Archeofuturismu



„Je za potřebí sladit Evolu a Marinettiho. Nová koncepce Archeofuturismu vychází z organické, sjednocující a radikální myšlenky Friedricha Nietzscheho a Martina Heideggera: tnz. představit technologické vědy a prastaré společenství tradiční vědy společně - nikdy jednu bez druhé."

Guillaume Faye

pondělí 14. dubna 2014

Vůdce mladé Belgie


Zářijový Brusel. Léon Degrelle je nepochybně v Evropě nejnadějnějším kandidátem na nového diktátora a jsem si jistý, že pokud mu neubude temperamentu a tempa, ovládne Belgii, než lidé vyjdou z údivu, že se nějaký Degrelle vůbec vyskytl. Neexistuje dnes Belgičan, který by si nekladl otázky o významu a možnostech hnutí Rex. Země se dělí na rexisty a antirexisty, lhostejní tu nejsou. Skutečně se mi podařilo potkat několik lidí, kteří se snažili odbýt otázku Degrelle posměšky, cítil jsem ale, že ty nejisté posměšky skrývají velký neklid a především ohromení... Protože jakým kouzlem dobyl během půl roku půlku země? Co bude u čerta za rok?! Quand méme, ce sacré Léon!! (…)

pátek 11. dubna 2014

Alain de Benoist: O aristokracii

 

„Byla to ona (de Benoistova babička pozn. red.), kdo mě naučil význam rčení "urozenost zavazuje": Tedy, že příslušnost k aristokracii nespočívá v těžení z více privilegií, než mají ostatní, nebo v požívání dalších práv, ale v tom brát si sám na sebe větší zátěž, být si více vědom svých povinností, cítit větší zodpovědnost než ostatní. Chovat se ušlechtile bez ohledu na to, z jaké třídy pocházím, znamená nebýt sám se sebou nikdy spokojen, nikdy neuvažovat prospěchářsky, znamená to krásu nezištnosti, "zbytečných" výdajů, ušlechtilých gest, přesvědčení, že cokoliv, co jsem udělal, jsem mohl učinit ještě lépe, že je odporné chlubit se tím, co jsem vykonal. Že kvalita člověka je zkoušena jeho schopností jednat proti jeho vlastním zájmům, kdykoliv je to nezbytné."

Alain de Benoist (Mémoire vive)

úterý 8. dubna 2014

Přátelé větru aneb příběh jedné legendy



Amici del Vento jsou vůbec první skupinou tzv. italské pravicové alternativní muziky (musica alternative). Skupinu založil v roce 1975 Carlo Venturino, aktivista hnutí Národní Alternativa (Alternativa nazionale), který napsal své první písně ještě jako student medicíny a původně hrál jen pro své blízké kamarády.