
Vývoj od odvážného, bezohledného podniku, poháněného pouze myšlenkou na výdělek, k pečlivě uvažujícímu a plánujícímu hospodářskému závodu byl obsažen už ve vlastní zákonitosti hospodářství samého; bylo to imanentní nutkání technického a průmyslového vývoje. Kdo se mu oddal, musel jej také sledovat až do posledních důsledků, a ty byly: že se podnikatelstvo muselo vzdát samo sebe. V tomto vývoji byla tragická nutnost, neboť jen podnikatel jakožto typ a nositel moderní technické revoluce vůbec umožnil technickou revoluci; průmyslová revoluce si takřka vytvořila tento typ pro své vlastní účely; avšak jen proto, aby jej potom zase vymýtila, když bylo dosaženo podstatného cíle industrializace. Věta, že revoluce pohlcuje své vlastní děti, platí právě i zde.










